Kolejiště je koncipováno jako pravá dvojkolejka, z provozního hlediska jde o dvojkolejnou trať spojující dvě nádraží. Ta jsou nazvaná po mých vnucích, Filipov a Ondřejov. Tato trať je průběžná, takže vlak jedoucí z Filipova kterýmkoli směrem přijede do Ondřejova, pokud pokračuje v jízdě tímtéž směrem, přijede opět do Filipova z opačné strany (jedná se tedy o okruh). Délka trati kterou vlak mezi nádražími projede je přibližně 7 m, lze tedy volit i provoz, při němž se jezdí z jednoho nádraží do druhého a zpět a tedy ne dokola. Větší nádraží Filipov s krytými nástupišti má šest dopravních kolejí, na obou zhlavích jsou oboustranné kolejové spojky, z kterékoli traťové koleje je možné vjet na kteroukoli staniční kolej. Menší nádraží Ondřejov má čtyři dopravní koleje a jednu kolej manipulační. Odbočuje z něj lokálka do malé koncové stanice Adamov se dvěma dopravními kolejemi.

Kolejiště je dělené do čtyř dílů, spojených čepy. Nádraží Filipov sestává z dvou dílů s rozměry 134 cm a 164 cm. Šířka je 60 cm. Z něj vychází přes roh místnosti dvě dvojkolejné tratě vedené na polici nad postelí. Šířka této police je jen 23 cm a postel je tedy normálně využitelná. Nádraží Ondřejov a Adamov jsou na panelu o velikosti 220 x 60 cm . Jak je zřejmé z obrázků, panely s nádražím Filipov jsou umístěny v nábytkové stěně, pod panelem s nádražími Ondřejov a Adamov jsou zásuvkové skříňky.

Z prostorových důvodů bylo nutné použít relativně malé poloměry oblouků. Aby nebylo vidět nepřirozeně působící „lámaní“ vlaků, zejména s dlouhými rychlíkovými vozy, jsou veškeré oblouky ukryty v tunelech, s výjimkou lokálky, kde se s provozem rychlíkových vozů nepočítá.

Kolejiště je plně digitalizováno a opatřeno automaticky ovládanými návěstidly, trať je dělená do úseků a může na ní být realizován autoblok. Návěstní soustava bohužel neodpovídá návěstní soustavě podle ČSD, je totiž používán digitální systém amerického výrobce Digitrax a ten umožňuje pouze čtyři znaky. Mojí snahou ale nikdy nebylo modelovat skutečný provoz podle předpisů ČSD/ČD a ani můj vozidlový park není budován se zaměřením na určitou epochu nebo určitou železniční správu – pouze v poslední době jsem si pořídil několik vlaků, které lze v současnosti potkat v ČR. Další vozidla mám od různých železničních správ a z různých epoch. Zajímaly mne rychlovlaky, mám proto první TGV, jednopatrové TGV-POS a dvoupatrové TGV Duplex, Thalys, ICE 1, ICE-T, ICE 3 a Eurostar. Jak je zřejmé, většina hnacích vozidel je určena pro elektrickou trakci, přesto není kolejiště vybaveno vrchním vedením a jeho instalaci ani neplánuji. Důvod je ryze praktický – kdo má trochu zkušenosti s modelovou železnicí, ví jaké jsou problémy s čištěním kolejí a odstraňováním prachu a jakým problémem by bylo nejen čištění, ale i nasazování vozidel na koleje pod vrchním vedením, zejména v mnohakolejných nádražích.

Ovládání kolejiště a provoz na něm je řízen z počítače pomocí softwaru TrainController, verze 8 Gold. Je možný buď plně manuální provoz (s ovládáním prostřednictvím touchpadu, myši nebo dotykové obrazovky), poloautomatický nebo plně automatický. Je možné naprogramovat buď jízdu jednotlivých vlaků a nechat počítač, aby pouze zajistil aby nedošlo ke srážkám, přičemž jednotlivé vlaky nejsou navzájem časově vázány, nebo je možné sestavit grafikon s vlaky jezdícími podle jízdního řádu. Vnuci ovšem dávají přednost ovládání kolejiště stavěním cest a ovládáním jízdy vlaků ručními ovladači. Vzhledem k tomu, že je použit digitální systém pracující se sběrnicí LocoNet, je možné jízdu vlaků ovládat ovladači FRED, používanými v klubech sdružených v mezinárodní organizaci železničních modelářů FREMO.

Více na našich stránkách: 1ku160.webnode.cz